Il divino Sassone

Pavla Radostová je absolventkou Konzervatoře Brno a Janáčkovy akademie múzických umění tamtéž. Věnuje se především renesanční, barokní a soudobé hudbě, nicméně v posledních letech se navrací i k hudbě klasicismu a romantismu. Miluje především objevování příběhů skrytých v textech vokálního repertoáru, a to v jakémkoli hudebním žánru. Zde bohatě uplatňuje přirozenou muzikalitu, smysl pro slovo, hudební pohotovost, intonační preciznost a osobitou interpretaci. Její zpěv bývá často vyzdvihován kritiky pro svou technickou vyzrálost, velký hlasový rozsah a pestrou emoční škálu, podpořenou barevností od andělsky křišťálového a sladkého po medově hluboký a smyslný tón.
 
Jako sólistka i ansámblová zpěvačka pravidelně spolupracuje s významnými českými i zahraničními tělesy různých hudebních žánrů (jako jsou Collegium Vocale Gent, Collegium 1704, Drei Engel, Musica Florea, Cappella Mariana, Czech Ensemble Baroque, Collegium Marianum, Ensemble Inégal, Filharmonie Brno, Reichovo kvarteto, Brno Contemporary Orchestra, Orchestr Berg, Musica aeterna, Ensemble Opera Diversa, Tupá šídla, Musica Laetitia). Tato spolupráce jí přinesla příležitost uvést některé skladby v českých i světových premiérách.
 
Pavla Radostová debutovala v roce 2018 na prknech Jihočeského divadla v Českých Budějovicích v roli Bareny v opeře Její pastorkyňa. V roce 2024 úspěšně debutovala v Národním divadle v Praze dvojrolí L’Amour a Clarine v opeře Platée, která byla deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung zařazena mezi deset nejlepších produkcí roku 2024.
 
Jako sólistka se podílela na vzniku několika CD a nahrávek pro rozhlas (Philippe de Monte: Madrigali spirituali, Jean-Philippe Rameau: Les Boréades, František Ignác Antonín Tůma: Te Deum, Antonín Brossmann: Missa in A, František Xaver Richter: Super flumina Babylonis / Miserere mei Deus, Gérard Grisey: Quatre chants pour franchir le seuil, cyklus Hudba k siréně, Joël Bons: Thirty Situations, Fausto Romitelli: EnTrance, Petr Hora: The Red of the Flesh, Hans Abrahamsen: Dvě písně Inger Christensen ad.).

Pražský soubor Collegium Marianum se od svého založení v roce 1997 věnuje provádění hudby 17. a 18. století se zaměřením na české a ve střední Evropě působící autory. Jako jeden z mála takto profilovaných profesionálních souborů v ČR má na repertoáru nejenom koncertní díla, ale pravidelně se také věnuje scénickým projektům.
 
Soubor působí pod uměleckým vedením flétnistky Jany Semerádové, která zároveň hostuje jako sólistka u významných evropských orchestrů. Badatelská činnost Jany Semerádové, stejně jako její studium barokní gestiky, deklamace a tance umožnily rozšířit umělecký profil souboru od čistě hudebního zaměření k propojení s barokním tancem a divadlem a jsou také předpokladem nevšedních dramaturgií souboru s řadou novodobých premiér děl hudební historie. Soubor úzce spolupracuje s významnými evropskými dirigenty, sólisty, režiséry či choreografy jako jsou Andrew Parrott, Hana Blažíková, Damien Guillon, Peter Kooij, Sergio Azzolini, François Fernandez, Simona Houda-Šaturová, Benjamin Lazar, Jean-Denis Monory či Gudrun Skamletz.
 
Soubor Collegium Marianum se těší uznání zahraniční i české odborné kritiky a pravidelně natáčí pro Českou televizi, Český rozhlas a zahraniční rozhlasové stanice. Vystoupení souboru na festivalech a prestižních pódiích jako například Tage Alter Musik Regensburg, Bachfest Leipzig, Utrecht Oude Muziek Festival, Musikfestspiele Potsdam, Mitte Europa, Festival de Sablé, Klang Vokal Dortmund, Palau Música Barcelona, Pražské jaro, Svatováclavský hudební festival a Concentus Moraviae byla přijata s velkým úspěchem. V roce 2008 soubor zahájil úspěšnou spolupráci s hudebním vydavatelstvím Supraphon, které v rámci řady „Hudba Prahy 18. století“ vydalo již osm jeho nahrávek.

Flétnistka Jana Semerádová je jednou z nejvýraznějších osobností mezinárodní umělecké scény staré hudby, sólistkou světového formátu, dirigentkou, muzikoložkou a tvůrkyní jedinečných uměleckých projektů. Absolvovala Pražskou konzervatoř, Filozofickou fakultu UK v Praze (Teorie a provozovací praxe staré hudby) a Koninklijk Conservatorium v Haagu. Je laureátkou mezinárodních soutěží v Magdeburku a Mnichově.
 
Jana Semerádová je uměleckou vedoucí souboru Collegium Marianum a dramaturgyní koncertního cyklu Barokní podvečery a mezinárodního hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby. Věnuje se intenzivní badatelské činnosti v českých i zahraničních archivech a studiu barokní gestiky, deklamace a tance. Své nevšední dramaturgie nezřídka staví na propojení hudebního a dramatického umění.
 
Pod jejím vedením Collegium Marianum každoročně uvádí několik novodobých premiér. Na svém kontě má řadu CD; nahrávky se souborem Collegium Marianum jsou výrazně zastoupeny v úspěšné řadě „Hudba Prahy 18. století“ vydavatelství Supraphon, pro něž Semerádová nahrála i dvě svá profilová CD „Solo for the King“ a „Chaconne for the Princess“.
 
Jana Semerádová vystupuje na významných evropských pódiích a festivalech (například Bachfest Leipzig, Oude Muziek Utrecht, Musikfestspiele Potsdam Sanssouci, Innsbrucker Festwochen der Alten Musik, Händel-Festspiele v Halle, Festival de Sablé, Pražské jaro, Tage Alter Musik Regensburg, Wratislavia Cantans, Centre de Musique Baroque de Versailles, Konzerthaus ve Vídni a Berlíně či Palau de la Música Catalana), jako sólistka spolupracovala například s Magdalenou Koženou, Sergiem Azzolinim, Alfredem Bernardinim a Enricem Onofrim. Pravidelně účinkuje se soubory Akademie für Alte Musik Berlin, Il Suonar Parlante, Wrocławska Orkiestra Barokowa, Orkiestra Historyczna a Ars Antiqua Austria.
 
V roce 2015 se habilitovala na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze a získala docenturu v oboru flétna. Od roku 2024 vyučuje na Akademia Muzyczna im. Krzysztofa Pendereckiego w Krakowie.
 
V roce 2019 obdržela cenu Pražské skupiny Společnosti pro vědy a umění. O rok později přinesly ceny Anděl Janě Semerádové a Erichu Traxlerovi nominaci v kategorii „Klasika“ za CD „Chaconne for the Princess“. V prosinci 2024 byla oceněna prestižním francouzským Řádem umění a literatury (Ordre des Arts et des Lettres) v hodnosti Rytíř

Lenka Torgersen studovala hru na housle na plzeňské konzervatoři a poté na AMU ve třídě Václava Snítila. Po absolutoriu v roce 1998 se začala intenzivně věnovat hře na barokní housle a v letech 1999–2003 se zdokonalovala na Schole Cantorum Basiliensis pod vedením Chiary Banchini.

Je koncertním mistrem souboru Collegium Marianum, v letech 1999–2012 působila jako koncertní mistr souboru Collegium 1704. Pravidelně spolupracuje s dalšími českými i zahraničními soubory, například La Cetra Barockorchester Basel, Ensemble 415, Freitagsakademie Bern, conSequenza, Ensemble Inégal, Les Traversées Baroques, Orchester der J. S. Bach-Stiftung St. Gallen, Ensemble Tourbillon a další. Jako komorní hráč i sólistka vystupuje na významných evropských pódiích a festivalech (například MHF Pražské jaro, Festival d’Ambronay, Festival de Sablé, Festival La Chaise-Dieu, MA Festival Brugge, Festival Oude Muziek Utrecht, Innsbrucker Festwochen der Alten Musik, Festival del Camino de Santiago nebo Festival Santander) a spolupracuje s předními osobnostmi staré hudby, jako jsou Chiara Banchini, Gustav Leonhardt, René Jacobs, Andrea Marcon, Jordi Savall, Andrew Parrott a Attilio Cremonesi.

Nahrává pro renomované světové společnosti jako Harmonia Mundi, Accent, Zig-Zag Territoires a Pan Classics. Jako sólistka se v roce 2010 ve spolupráci se souborem Collegium 1704 podílela na nahrávce instrumentálních děl Antonína Reichenauera, za niž získala ocenění Diapason d’Or. V roce 2013 natočila sólové CD s názvem „Il Violino Boemo“ pro společnost Supraphon, na němž v novodobé premiéře oživila sonáty českých houslových virtuosů 18. století Františka Bendy, Josefa Antonína Gureckého a Františka Jiránka. I tato nahrávka se setkala s nadšeným ohlasem domácí i zahraniční kritiky.