Téma

Zahajovací koncert v překrásném prostředí Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě přinese tvorbu dvou velikánů anglické hudby – Henryho Purcella a Georga Friedricha Händela. Henry Purcell, nazývaný „Orfeus Britannicus“, byl nesmírně plodným skladatelem, přičemž významnou část jeho díla tvoří hudba k divadelním hrám a také pět slavných semi-oper, které zahrnují nejen zpívané výstupy, ale i tance a mluvené dialogy. Nejznámější z nich je adaptace Shakespearova Snu noci svatojánské – The Fairy Queen (Královna víl), z níž jsme pro tento koncert vybrali několik árií a tanců. Jak napovídá titul koncertu, zazní části z ódy k poctě sv. Cecílie, patronky hudebníků. Georg Friedrich Händel může být právem považován za příklad mezinárodního umělce, který, ovlivněn díly francouzských, italských i německých autorů, naprosto stěžejním způsobem přispěl k rozvoji operní tvorby v Anglii. Program přinese několik jeho operních árií, plných rozjitřených emocí a citů. V mistrných kompozicích Henryho Purcella a Georga Friedricha Händela se představí skotsko-maltská sopranistka Carine Tinney a tenorista Vojtěch Semerád za doprovodu souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové.

Komorní podvečer v Břevnovském klášteře přiblíží posluchačům tvorbu francouzských a italských mistrů, kteří ve své tvorbě vědomě pracovali s různými národními styly. François Couperin nazýval spojení toho nejlepšího z italského a francouzského stylu pojmem „les goûts réunis“. V tomto duchu zkomponoval sbírku nazvanou Les Nations, která sestává ze čtyř suit. Každá začíná triovou sonátou v Corelliho stylu, po ní následuje sled tanečních vět ve francouzském stylu. Rodák z Neapole Michele Mascitti našel domov v Paříži, kde jako oslavovaný skladatel a houslový virtuos strávil zbytek života. Jeho kompoziční styl zůstal většinou italský, ovšem i v jeho dílech, zvláště sonátách, se objevuje styl francouzský. Louis Gabriel Guillemain se ve svých sbírkách sonát zjevně inspiroval Telemannovými kvartety. Jeho „galantní rozhovory“ mezi třemi rovnocennými melodickými hlasy a bassem continuem se již jasně přibližují ideálům následující epochy, klasicismu. Program obohatí přednes úryvků z cestopisu Laurence Sterna Sentimentální cesta po Francii a Itálii v podání Justina Svobody.

Závěrečný koncert jarní řady Barokních podvečerů zavede posluchače mezi mistry neapolské operní tradice, jejichž hudba si zcela podmanila Evropu 18. století. Program koncertu je vystavěn na tvorbě Johanna Adolpha Hasseho, který ve své osobě spojuje saský původ a mistrné zvládnutí italského operního stylu, který dále šířil na území střední Evropy. Nesmírná oblíbenost italských operních árií vedla k jejich častému přetváření na árie chrámové. Tato praxe byla hojně uplatňována například i na kůru metropolitního chrámu sv. Víta, a to již od třicátých let 18. století. Ve svatovítské hudební sbírce se dochoval zajímavý konvolut dvanácti latinských árií pro sólový hlas s doprovodem smyčců. Pochází ze sbírky svatovítského houslisty Josefa Sehlinga, který byl současně houslistou v orchestru pražského operního divadla. U všech árií uvedeného konvolutu se podařilo zjistit jejich původ v Hasseho operách. Soubor Collegium Marianum společně se sopranistkou Pavlou Radostovou uvedou v novodobé premiéře vybrané latinské árie a potěší pražské publikum jistě i po více než třech stech letech hudbou, která zněla na svatovítském kůru.