Téma

Zahajovací koncert v překrásném prostředí Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě přinese tvorbu dvou velikánů anglické hudby – Henryho Purcella a Georga Friedricha Händela. Henry Purcell, nazývaný „Orfeus Britannicus“, byl nesmírně plodným skladatelem, přičemž významnou část jeho díla tvoří hudba k divadelním hrám a také pět slavných semi-oper, které zahrnují nejen zpívané výstupy, ale i tance a mluvené dialogy. Nejznámější z nich je adaptace Shakespearova Snu noci svatojánské – The Fairy Queen (Královna víl), z níž jsme pro tento koncert vybrali několik árií a tanců. Jak napovídá titul koncertu, zazní části z ódy k poctě sv. Cecílie, patronky hudebníků. Georg Friedrich Händel může být právem považován za příklad mezinárodního umělce, který, ovlivněn díly francouzských, italských i německých autorů, naprosto stěžejním způsobem přispěl k rozvoji operní tvorby v Anglii. Program přinese několik jeho operních árií, plných rozjitřených emocí a citů. V mistrných kompozicích Henryho Purcella a Georga Friedricha Händela se představí skotsko-maltská sopranistka Carine Tinney a tenorista Vojtěch Semerád za doprovodu souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové.

Komorní podvečer v Břevnovském klášteře přiblíží posluchačům tvorbu francouzských a italských mistrů, kteří ve své tvorbě vědomě pracovali s různými národními styly. François Couperin nazýval spojení toho nejlepšího z italského a francouzského stylu pojmem „les goûts réunis“. V tomto duchu zkomponoval sbírku nazvanou Les Nations, která sestává ze čtyř suit. Každá začíná triovou sonátou v Corelliho stylu, po ní následuje sled tanečních vět ve francouzském stylu. Rodák z Neapole Michele Mascitti našel domov v Paříži, kde jako oslavovaný skladatel a houslový virtuos strávil zbytek života. Jeho kompoziční styl zůstal většinou italský, ovšem i v jeho dílech, zvláště sonátách, se objevuje styl francouzský. Louis Gabriel Guillemain se ve svých sbírkách sonát zjevně inspiroval Telemannovými kvartety. Jeho „galantní rozhovory“ mezi třemi rovnocennými melodickými hlasy a bassem continuem se již jasně přibližují ideálům následující epochy, klasicismu. Program obohatí přednes úryvků z cestopisu Laurence Sterna Sentimentální cesta po Francii a Itálii v podání Justina Svobody.

Závěrečný koncert jarní řady Barokních podvečerů představí posluchačům výjimečný fenomén propojující operní a chrámovou hudbu 18. století. Stane se tak prostřednictvím tvorby Johanna Adolfa Hasseho (1699–1783), který ve své osobě spojoval německou hudební tradici s mistrně ovládnutým italským operním stylem. Významnou roli v tom nepochybně sehrála i jeho manželka, kterou byla nejvýznamnější sopranistka své doby, Benátčanka Faustina Bordoni. Mimořádná obliba italských operních árií vedla k jejich častému přetextování latinskými texty, aby se mohly uplatnit i v rámci liturgie. Pozoruhodné množství těchto tzv. kontrafakt se dochovalo ve sbírce hudebnin metropolitního chrámu sv. Víta v Praze, a to již od 30. let 18. století. Soubor Collegium Marianum společně se sopranistkou Pavlou Radostovou uvede vybraná kontrafakta v novodobé premiéře. Pražské publikum tak bude mít jedinečnou příležitost slyšet hudbu, která před více než třemi sty lety zněla ve svatovítské katedrále na Hradčanech.