Téma
JUBILEMUS!
Evropská hudba 17. a 18. století procházela důležitým a rychlým vývojem. Zpočátku velmi vyhraněné národní styly se postupně sbližovaly, přestože si zachovávaly svá specifika. Dramaturgie jubilejního 25. ročníku Barokních podvečerů představí jednotlivé národní styly, a to v kontextu duchovní i světské tvorby. Důraz bude kladen na repertoár francouzského prostoru, který pražským posluchačům soubor Collegium Marianum tradičně přináší v kvalitní a neotřelé podobě.
Úvodní koncert jubilejního 25. ročníku Barokních podvečerů připomene nadčasovou a hluboce spirituální krásu árií z duchovních kantát Johanna Sebastiana Bacha, a to v podání jedné z nejpovolanějších interpretek – sopranistky Hany Blažíkové. Ve svých chrámových kantátách Bach mistrně pracoval se zhudebněním textu pomocí různých skladebných postupů včetně tzv. hudebně-rétorických figur. Nejen použitá tónina, ale i průběh melodie či harmonický sled odrážely význam zpívaného slova. Kromě toho se Bach, jakožto skladatel s širokým rozhledem, inspiroval rozličnými hudebními styly, a to včetně italského ariosa či francouzské grácie ve zdobení a rytmice. Znalost a oblibu francouzské hudby mezi německými autory v programu doloží také ouvertura z pera Johanna Bernharda Bacha, druhého bratrance velkého Johanna Sebastiana.
Komponovaný hudebně-literární večer věnovaný Guillaumu de Machautovi je oslavou středověké dvorské lyriky v podání ansámblu Cappella Mariana. Machaut je jedním z prvních skladatelů, jehož životní osudy se neztratily v propadlišti dějin, ale jsou známy do dnešních dnů. Od mládí byl ve službách českého krále Jana Lucemburského a po jeho smrti dožil jako kanovník v Remeši. Machautovy básně a hudba zrcadlí kurtoazní společnost plnou rafinovanosti a elegance a představují jeden z prvních doložených hudebních mostů mezi Francií a českými zeměmi.
Repertoár, jímž se mohli bavit členové francouzského královského dvora ve svých komnatách, přiblíží komorní koncert věnovaný instrumentální tvorbě francouzských skladatelů první poloviny 18. století. Za vlády Ludvíka XIV. zněla na královském dvoře hudba při mnoha příležitostech, od honosných oslav ve versailleském paláci či v zahradách přes neméně vznešené obřady v královské kapli až po takřka každodenní hudební produkce v královských salonech. S nástupem vlády Ludvíka XV. převzala hlavní záštitu nad pravidelnými komorními koncerty královna Marie Leszczyńská. A právě do palácových komnat přenese posluchače program koncertu, v němž zazní díla plná taneční grácie i vytříbeného vtipu.
Pro barokní autory byl důležitým zdrojem inspirace také mimohudební kontext – často se setkáváme například s nápodobou přírodních zvuků či živlů nebo se snahou navodit atmosféru nějakého místa či prostoru. Tyto imitační snahy jsou vlastní zejména hudbě komponované pro operní, potažmo divadelní prostředí. Úvodní koncert podzimní řady Barokních podvečerů představí takovéto „programní“ kusy spjaté s tajemnou přírodou či dvorskými slavnostmi. V první části koncertu zazní suity z oper Henryho Purcella a Georga Friedricha Händela, které doplní skladby Jeana-Baptista Lullyho. Ve druhé části zazní concerto grosso La foresta incantata Francesca Geminianiho, původně zkomponované jako doprovod k pantomimickému představení.
Komorně laděný program nás přenese do komnat krále Slunce Ludvíka XIV. Na koncertě zazní tvorba dvorních hudebníků Jacquesa-Martina Hotteterra, Marina Maraise a Roberta de Visée, trojice slavných virtuosů, kteří posunuli hranice hry na své nástroje směrem k vyšší technické náročnosti a sólovému využití. Jejich díla pak tvoří velmi zásadní repertoár také pro novodobé hráče na staré nástroje: flauto traverso, violu da gamba a nástroje loutnové rodiny. Program obohatí přednes úryvků z dopisů Marie de Sévigné v podání Barbory Munzarové. Marie de Rabutin-Chantal, markýza de Sévigné, adresovala své dopisy především dceři. Poutavým vyprávěním plným bystrých postřehů a humoru v nich zachycuje každodenní život francouzské šlechty v 17. století, plný dvorských intrik, společenských událostí a rodinných starostí. Její dopisy jsou nesmírně cenným literárním i historickým dokumentem, který odhaluje mentalitu a kulturu ludvíkovské Francie.
Program vánočního koncertu se zaměří na hudbu pražských kostelů i paláců a představí díla českých mistrů s pastorální tematikou, které inspirovala italská kompoziční tvorba. Uslyšíme vánoční písně Adama Michny z Otradovic a Václava Karla Holana Rovenského i vánoční moteta a pastorely Jana Dismase Zelenky, Antonína Reichenauera a svatovítského kapelníka Josefa Antonína Sehlinga, který byl významnou postavou pražského hudebního života. Díky svému působení v kapele hraběte Morzina měl možnost osobně se seznámit s tvorbou Antonia Vivaldiho, jehož instrumentální kompozice nebude chybět ani na tomto koncertě.
